Štěrková cesta v parku Saint Cloud v Paříži je obklopená davy tehdejší honorace. Od vchodu do parku až k fontáně se tady utkají muži na železných strojích v prvním cyklistickém závodě v historii, což si pochopitelně smetánka hlavního města nechtěla nechat ujít. Tak odstartoval zlatý věk cyklistiky, z jehož duchu vznikly legendy jako jednodenní klasika Paříž-Roubaix (na snímku zachycený moment těsně před startem prvního ročníku v roce 1896), Tour de France i Závod míru.
Triumf v „bitvě“ na 1200 metrů slavil James Moore, devatenáctiletý Angličan, který od čtyř let žil v Paříži. Závod, na jehož start se podle dochovaných záznamů postavilo pět cyklistů, zvládl 31. května 1868 za 2 minuty 35 sekund průměrnou rychlostí 23,2 kilometrů v hodině.
Tentýž borec následně v listopadu 1868 vyhrál i první závod mezi dvěma městy. Jelo se z Paříže do Rouenu. Celkem 123 kilometrů pokořil Moore za 10 hodin a 40 minut!
S odstupem mnoha let, když byla v parku umístěna pamětní cedule připomínající první závod, se objevila spousta kverulantů, kteří tvrdili, že zdaleka nešlo o první cyklistický závod. Údajně jen konkurenční „podniky“ nedokázaly přitáhnout takovou pozornost, aby se jim věnoval tisk. Každopádně popularita cyklistiky letěla strmě nahoru.
Drezína udala směr
První cyklistické kolo podle dochovaných záznamů načrtnul už v roce 1493 jistý Gian Giacomo Caprotti, žák slavného Leonarda da Vinci. Zůstalo však jen u malby. První praktické kolo však zcela nezpochybnitelně sestavil německý státní úředník Karl von Drais v roce 1817.
Stroj nazývaný „Draisienne“ (v českých zemích „drezína“) či „Velocipede“ měl design podobný dnešnímu kolu. Jen byl kompletně ze dřeva a místo šlapání se tlačil nohama. I proto jej mnozí nazývali jako běžící stroj.
Velkou pozornost poutal stroj zvaný „penny farthing“ v podobě velkého předního kola, které mělo vysoké těžiště, nebezpečně se na něj nasedalo a k bezpečnosti mělo skutečně daleko.
Prostor pro vynálezce a konstruktéry
Na konci sedmdesátých a osmdesátých let 19. století už byla bezpečnost a efektivita hlavním tématem vynálezců. Pedály jako první na svůj stroj umístil Ernest Michaux z Francie, který v roce 1867 roky vymyslel i brzdy. Následně byla přidána ozubená kolečka a řetězy, což umožnilo jet cyklistovi rychleji a s menší námahou.
Prvním strojem v podstatě dnešního typu, jenž pro snadné řízení dostal přízvisko „bezpečnostní bicykl“, byl model Rover Safety, který sestrojil v roce 1885 John Kemp Starley. A když si pak jistý John Boyd Dunlop nechal v roce 1888 patentovat vynález jménem pneumatika, způsobilo kolo revoluci. Na světě se objevil dopravní prostředek, který byl dostupný masám.
A jak rostla popularita kol u veřejnosti, staly se v kontinentální Evropě velice populárními silniční závody. V Anglii měli cyklisté problém, protože cesty nebyly dostatečně kvalitní. V Americe se jel první závod na jaře 1878 celých třináct let před vynálezem basketbalu. Velkou popularitu zde získaly šestidenní závody, nepřetržitá bitva mnohdy o deset tisíc dolarů se startovním polem plným jezdců z různých zemí světa.
Přelom 19. a 20. století je označovaný jako zlatý věk cyklistiky. Po celé Evropě, v Anglii i v USA vznikaly cyklistické kluby, stejně tak závody. Zavedení převodů umožnilo cyklistům zdolávat nejrůznější profily.
Velice populární se staly jednodenní klasiky (Paříž-Roubaix, Lutych-Bastogne-Lutych). Rychle se u veřejnosti etablovaly závody v Itálii, Španělku či Nizozemsku.
Zrod legendy
A v roce 1903 pak světlo světa spatřil etapový závod, který je nejsledovanější na světě a přežil i dvě světové války či pandemii covidu: Tour de France. Nejprestižnější cyklistická bitva, jež je oslavou charakteru a bojového ducha.
Tehdy časopis L‘Auto potřeboval povzbudit prodej, a tak jeho vlastníci vymysleli cyklistickou bitvu čítající šest etap „okolo“ Francie. Nejkratší etapa měla 268 kilometrů, nejdelší 471!
Šlo o podnik nahánějící hrůzu, tudíž původní finanční motivace v podobě startovného 20 franků nepřilákala téměř nikoho. Ředitel závodu Henry Desgrange proto vypsal celkovou dotaci pro závod na 20 tisíc franků! Závodníků bylo rázem téměř osm desítek! Vždyť pro vítěze etapy bylo až 1500 franků!
Vítězný Maurice Garin vydělal přibližně 6100 franků. Ještě pár let závodil, ale po skandálu a odnětí vítězství z Tour de France 1904 se věnoval hlavně svému autoservisu, který pořídil za odměnu z historicky první Staré dámy, jak je závodu přezdíváno.
Z Tour de France se stala legenda. Sledují ji miliony lidí po celém světě. A je označována jako královna Grand Tour, přičemž do „rodiny“ výjimečných závodů patří ještě Giro d‘Italia a španělská Vuelta.
Foto: Jules Beau/Gallica Digital Library
