Dvě vteřiny! Naprosto nicotný rozdíl přepsal historii Závodu míru. Československo čekalo osmnáct let na třetího vítěze nejprestižnější etapové cyklistické bitvy východního bloku, když Vlastimil Moravec dojel pro celkové vítězství v ročníku 1972. Vyhrál nejtěsnějším náskokem v historii!
Teprve třiadvacetiletý závodník změní dějiny. Pouze Jan Veselý (1949) a Jan Smolík (1964) dovezli žlutý trikot až do cílového města. V roce 1972 se jede z Berlína přes Prahu do Varšavy. Čtrnáct etap, celkem 2025 kilometrů.
V reprezentačním dresu nechybí Vlastimil Moravec. S cyklistikou začal v Dobrušce. Byl jako neřízená střela. Dokonce se vsadil, že na kole sjede prodlouženou střechu místní hasičské zbrojnice a skočí do přilehlého pískoviště. Sázku vyhrál. Ostatně tenhle „zdravý hazard“ byl jedním z životních motorů blonďatého cyklisty.
Mexický triumf změnil všechno
Nesnášel kopce. Ovšem byl skvělý v časovce, ve spurtu a naprosto fenomenální ve sjezdu. Kde se jiní ze strachu brzdili, Moravec létal. Stal se dorosteneckým mistrem republiky a následně putoval do Dukly Brno, aby si zde odkroutil vojenskou službu.
Na jaře 1970 dostala reprezentace pozvánku na závod do Mexika. Trenér Kamil Haťapka se rozhodl mladého borce z Dukly Brno otestovat. Etapák v zemi na rozhraní Severní a Střední Ameriky byl pekelnou zkouškou. Samé kopce. Moravec je nesnášel.
V etapě do Vera Cruz se dokonce zdálo, že vzdá. V posledním kopci odpadl, bojoval z posledních sil. Ale dostal se přes horizont, a pak přišly jeho chvíle. Ve sjezdu dvacetiletý bažant exceloval. Šlapal do pedálů jako smyslů zbavený. Dokázal se vrátit do pelotonu a ve spurtu slavil vítězství! „Ukázal srdce šampiona,“ vzpomínal později reprezentační kouč Haťapka. Moravec pak ještě v téže sezoně ovládl etapový závod Kolem Slovenska.
Každopádně mexické vystoupení pro něj bylo zásadní. Trenér národního týmu pro Moravce získal slabost. O rok později jej prvně nominoval na Závod Míru. To ještě Moravec skončil mezi poraženými. Ale ročník 1972 měl změnit historii.
Velkolepý únik
Byla to těžká prověrka výkonnosti. Během šesté etapy odpadl v mrazivém a mlhavém počasí dvojnásobný vítěz a obhájce prvenství Polák Szurkowski, zatímco Moravec se udržel v pelotonu.
Následně český reprezentant nechybí v pětičlenném úniku. Je zde i jeho parťák Miloš Hrazdíra. Sto čtyřicet kilometrů borci ujížděli pelotonu, aby snažení dotáhli do úspěšného konce. Jak se blíží spurt, Vlastimil Moravec si lokne z bidonu. Polkne koňak, který mu tam dal trenér na kuráž. A český mladík skutečně ovládne dojezd.
O den později už vybojoval žlutý trikot lídra, když v Třinci dospurtoval pro druhé místo. Z pozice lídra odsunul Vladislava Něljubina ze sestavy tehdejšího Sovětského svazu. Byla to těsná bitva. Ruský cyklista si totiž při etapě do Polska vedl lépe než Moravec a posunul se zpět do čela. Jenže předposlední etapa přihrála po parádním výkonu pozici lídra opět Moravcovi. A pak přišlo velké finále.
Zasáhla vyšší moc
Československý cyklista vedl o pět vteřin. Poslední etapa zahrnovala dvě bonifikační prémie. Na první získal Něljubin tři vteřiny. Drama vrcholilo. „Byl jsem odhodlaný a nenechal jsem se zlomit,“ vzpomínal o mnoho let později Vlastimil Moravec pro Lidové noviny.
Na druhé bonifikační prémii hrozila pohroma. Československý reprezentant mohl klidně ztratit vedení ještě před příjezdem do Varšavy. Ale zasáhla vyšší moc. Polští organizátoři v touze naplnit očekávání funkcionářů vyčistili silnici proudem vody a Něljubin na mokré vozovce při pozičním boji s Moravcovým domestikem Zemanem spadl. Ač potlučený, dokázal se vrátit do sedla a pustil se do stíhačky.
Bylo jasné, že rozhodnutí padne na pásce ve Varšavě. A tam se chtěli za každou cenu ukázat Poláci. V tuhé bitvě slavil Szurkowski. Moravec proletěl páskou pátý, Něljbuin nakonec nebyl ani v desítce. Československo mělo třetího vítěze Závodu míru!
Tragická smrt jedenáct dnů po svatbě
Moravec celkem během kariéry vyhrál 110 závodů. Startoval dvakrát na olympijských hrách, s reprezentačním družstvem vybojoval bronz v závodě družstev na 100 kilometrů na MS 1975.
Po kariéře stihl vystudovat vysokou školu, dál zůstával v cyklistice jako trenér. A láska ke sjezdům a sázkám se mu stala v roce 1986 osudnou. Při tréninku skupiny brněnských cyklistů se v Kohoutovicích vsadil s jedním z parťáků, kdo zvládne rychleji poslední sjezd. Jedenáct dnů po svatbě, kdy byla Moravcova žena v pátém měsíci těhotenství, trefil v osmdesátce odbočující nákladní vůz. Na místě byl mrtvý.
V pondělí 15. dubna uplynulo od tragického skonu třetího českého vítěze Závodu míru přesně 38 let.
Foto: ČTK/Zdeněk Havelka
