Z Holic do velkého světa. Český cyklistický talent Pavel Šumpík má v 18 letech šanci ukázat potenciál v barvách development týmu worldtourové stáje Picnic PostNL. O svých začátcích, raketovému posunu v akademii Romana Kreuzigera, triumfu na Závodu míru juniorů i prvních zkušenostech v profesionální stáji se rozvyprávěl během virtuální etapy na Pustevny v rámci naší tradiční social ride.
Vytáhlý rodák z Pardubic se loni na jaře blýskl na Grand Prix West Bohemia, kde vybojoval žlutý i zelený trikot, a následně při Závodu míru juniorů skončil třetí celkově a druhý ve vrchařské soutěži, k tomu ovládl úvodní etapu. Na juniorském mistrovství republiky pak v červnu ovládl časovku i silniční závod a výsledkově se neztratil ani v druhé polovině sezony. I díky stabilní výkonosti pak na podzim podepsal dvouletou smlouvu v Picnic PostNL.
Jeho výkony přitom zaujaly skauty a manažery i dalších stájí. „Ozvali se z Quickstepu, kontaktovala mě Visma, psali jsme si i s dalšími, ale rychle jsem byl rozhodnutý, že půjdu do Picnicu. Jejich přístup mě zaujal, mají hlubší zájem o rozvoj mladých jezdců, celkově se hodně zajímají o závodníka i jako o člověka,“ popisoval Šumpík během šlapání do legendárního stoupání druhé etapy loňské Czech Tour, byť ve virtuální podobě.
Jak se sžil s týmem? „Byli jsme spolu zatím jen 14 dní v Calpe, hlavně jsme se poznávali. Ale přišlo mi, že táhneme všichni za jeden provaz. Už loni jsem měl v akademii Romana Kreuzigera skvělé podmínky, ale tohle je samozřejmě krok dál,“ vyprávěl Šumpík.
Kde vidí své kvality? „Vyžívám se v tom, když to bolí. Mám rád těžké etapy, které mají hodně zvlněný terén,“ prozradil student gymnázia v Holicích.
V současnosti je přitom tam, kde chtěl být od nejútlejšího věku. „Na kole mě naučila jezdit babička a vážně jsem se to snažil brát už od školky. Mamka mi nedávno vyprávěla, jak jsem namaloval obrázek, že chci být profesionálním cyklistou,“ vzpomínal s úsměvem. K prvním závodům jej pak přivedl táta. „Rodiče mi obětovali hodně, jsem jim za to moc vděčný,“ dodal jedním dechem.
Nyní má před sebou náročný přechod z juniorské kategorie do U23. „Těším se, ale mám samozřejmě i respekt. Hlavně chci sbírat zkušenosti,“ zůstává nohama na zemi. „Samozřejmě bych chtěl být jako Van Aert, Pogačar nebo Van der Poel, každý chce vyhrát Tour de France nebo některý z Monumentů. Ale to je ve hvězdách. Teď je mým hlavním cílem mít stabilní místo v týmu a závodit podle svých představ,“ říkal.
Hned na úvod sezony si prožije exotiku při sedmietapovém závodu ve Rwandě. „Těším se, i když mám samozřejmě trošku obavy,“ přiznal s úsměvem. „Pak se podívám na největší závody U23 jako třeba Lutych-Bastogne-Lutych a měl bych snad jet i baby Giro,“ líčil.
Jakého úspěchu si zatím Šumpík cení nejvíc? „Asi vyhrané etapy na juniorském Závodu míru. Chtěl jsem tam uspět. A jsem rád, že se nám v týmu povedlo takhle připravit. Bylo to neskutečné,“ vracel se ve vzpomínkách do loňského května, kdy triumfoval v Litoměřicích.
