Loni se blýskl ještě mezi juniory, letos už osmnáctiletý talent Pavel Šumpík nechybí v nominaci na „plnotučný“ Závod míru jezdců do 23 let. Jak se člen development týmu worldtourové stáje Picnic Post NL těší na svou premiéru? A jakou očekává úlohu?
Trenér reprezentace Petr Kaltofen vyhlásil útok na umístění v elitní desítce, které loni Tomáši Přidalovi uniklo o jedno místo. Jak vidíte šance českého výběru?
Nominace je na hodně vysoké úrovni a forma Tomáše Přidala je ještě vyšší než loni, takže věřím, že bychom v desítce mohli skončit. A klidně ještě výš.
Máte už jasně rozdělené role pro jednotlivé etapy?
Měl bych být Tomášova finální podpora při těžších kopcovitých dojezdech jako třeba na Dlouhé stráně. Měl bych být tím, kdo s ním vydrží co nejdéle.
V loňském roce se vám hodně dařilo na juniorském Závodu míru, získal jste etapový vavřín, druhé místo ve vrchařské soutěži a třetí místo celkově… Je to motivace ukázat se i v „třiadvacítce“?
Uvidíme, jak mi to sedne. Pojedu první závod v Česku od doby, co jsem odešel do týmu Picnic Post NL. Navíc reprezentace je něco jiného než klasický tým. Jsem na to zvědavý.
Závod míru se jede v tradiční lokalitě Jeseníků. Na kterou etapu se těšíte nejvíc?
Asi na tu úplně první. Etapa je členitá a závěrečný okruh ve Šternberku je hodně těžký. Mohlo by mi to sedět a mohla by to být jedna z příležitostí na dobrý výsledek.
Máte za sebou část sezony v novém týmu. Jak se za uplynulými měsíci ohlížíte?
Zimní příprava nešla úplně hladce, byl jsem nemocný a navíc jsem musel sportovní kariéru hodně kombinovat se školou. Společně s týmem jsme to ale dokázali vyladit a teď to jde poměrně rychle kupředu. Jsem spokojený a těším se, co nás ještě čeká. Zatím jsem sice neměl žádné extra výsledky, ale tým mi směrem do budoucna hodně věří.
Jaký je režim v development týmu?
Díky týmovému zázemí máme možnost mít vlastní apartmán v nizozemském Sittardu, tam bývám zhruba čtrnáct dnů a na druhou polovinu měsíce většinou jezdím trénovat domů, samozřejmě s ohledem na závodní program. Základní struktura by ale měla vypadat takto. Je to super, protože jsme s týmem dost času pohromadě.
V rámci závodního programu jste absolvoval i etapák ve Rwandě. Jezdil jste někdy v exotičtější destinaci?
To určitě ne. Podívat se jako závodník do Afriky byla ale hodně zajímavá zkušenost. Užil jsme si to, jen moje výkonnost nebyla v tu dobu tam, kde by měla být. Celkem se mi ale povedl prolog, to byl příjemný zážitek.
Rwanda má v září jako první africká země hostit silničářské mistrovství světa. Jak vypadá tamní infastruktura?
V hlavním městě Kigali je na velmi vysoké úrovni, vlastně vám nepřijde, že jste ve střední Africe. Obecně mě velmi příjemně překvapila kvalita asfaltu a i díky řidšímu vzduchu ve vyšší nadmořské výšce jsme pravidelně dosahovali ve sjezdech maximální rychlosti až 100 km/h. To je věc, která se běžně nezažije.
Vaše poslední vystoupení před Závodem míru byla jednorázovka v Kolíně nad Rýnem. Tam jste jel spolu s eliťáky z vašeho týmu včetně Pavla Bittnera, na startu navíc byly hvězdy jako Biniam Girmay. Jak jste se naladil na Jeseníky?
Byl to neskutečný zážitek. Na Girmaye jsem ještě loni koukal na Tour de France a najednou jsem s ním byl v pelotonu. Hodně jsem si to užíval. Vidět tyhle kluky kolem sebe a vědět, že má člověk nakročeno být tam jednou s nimi… Velká motivace!
Jaký bude váš další program po Závodu míru?
Měl bych se připravit na baby Giro, to by měl být první vrchol letošní sezony.
